Od 1.7.2025 dochází ke změnám právní úpravy domácího násilí.
Podle nového ustanovení § 3021 občanského zákoníku bude nově platit, že se domácím násilím bude nově rozumět násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity, nebo bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v intimní oblasti, do její vážnosti, cti nebo soukromí nebo byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své základní potřeby nebo základní potřeby členů společné domácnosti.
Obětí domácího násilí může být osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje, či osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost.
Podle ustanovení § 100, odst. 2 občanského soudního řádu platí, že je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Při posuzování účelnosti a vhodnosti soud zejména zohlední, pokud byl účastník řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin dále uvedený či byl shledán vinným ze spáchání přestupku uvedeného rovněž dále uvedeného, byl-li poškozeným nebo osobou přímo postiženou druhý účastník nebo osoba jemu blízká.
První setkání s mediátorem ovšem nelze nařídit:
a) po dobu vedení trestního řízení o trestném činu vraždy podle § 140 trestního zákoníku, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 trestního zákoníku, ublížení na zdraví podle § 146 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 trestního zákoníku, sexuálního útoku podle § 185a trestního zákoníku, sexuálního nátlaku podle § 186 trestního zákoníku, týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku, nebezpečného vyhrožování podle § 353 trestního zákoníku nebo nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku, z jehož spáchání je podezřelý jeden z účastníků řízení nebo je pro takový trestný čin stíhán, je-li poškozeným druhý účastník řízení nebo osoba jemu blízká,
b) po dobu vedení řízení o přestupku pro jednání některého z účastníků řízení, které naplňuje znaky domácího násilí, je-li osobou přímo postiženou spácháním tohoto přestupku druhý účastník řízení nebo osoba jemu blízká, nebo
c) po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.
Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista Policie České republiky oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Vykázání trvá bude nově trvat 14 dnů ode dne jeho provedení. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se doba vykázání prodlužuje do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
Nutno dodat, že nadále podle platné judikatury (naposledy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2025, č. j.: 7 Tdo 725/2024), že není možné ztotožňovat pojem týrání (jako znak trestného činu podle § 199 trestního zákoníku) a domácí násilí. Pojem domácího násilí nelze ztotožňovat s trestným činem týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), jelikož ne každé domácí násilí musí naplňovat znaky daného trestného činu a ne každý trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí musí bez dalšího vykazovat typické znaky domácího násilí (byť nelze popírat, že tyto dvě kategorie spolu bezprostředně souvisí a přítomnost typických rysů domácího násilí může často indikovat podezření z páchání trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku). Trestní právo jako nejrobustnější prostředek ingerence státu není určeno k postihu domácího násilí ve všech jeho formách a projevech, ale má poskytovat nezbytnou ochranu tam, kde jsou intenzivním a velmi citelným způsobem dotčeny zájmy chráněné trestními zákony. Z toho vyplývá, že okruh skutkových okolností, které naplňují zákonné znaky trestných činů souvisejících s rodinnými vztahy, je třeba hledat v okolnostech vykazujících výrazně vyšší míru závažnosti nad rámec obvyklých neshod, rozmíšek, slovních a fyzických napadení, urážek, výhrůžek, schválností apod.
